NB - dlouhodobé zkušenosti a servis » Postřehy a zkušenosti ze světa mobilní techniky

Na foru Živě.cz byla před pár dny jedna zajímavá diskuze (čti flame). Ta, předpokládám, inspirovala Radka k napsání jeho článku „Proč nekupovat notebooky“. Říkal jsem si, že mu tam napíšu nějaký komentář, ale psát komentář pod článek, kde už jich je přes 50 vidím jen jako mrhání času, takže z toho bude plnohodnotný zápisek sem na blog :-). Na rozdíl od těch diskutujících lidí v komentářích nebudu nijak polemizovat nad tím, jestli má Radek pravdu, či ne. Zaměřím se spíš jen na své osobní stanovisko a své vlastní hodnoty.

Notebooky a já

Přiznám se, že mě notebooky fascinovaly asi úplně vždy (tenkrát ale podstatně víc než dnes). Dostal jsem se k nim ještě poměrně mladý. Díky tomu jsem měl ohromné množství času „vystřízlivět“ a vidět i jejich negativa. Už fakt, že píšu tento blog, ukazuje, že jsem u notebooků nakonec zůstal, takže jsem evidentně vyhodnotil, že pro mě asi úplně tak špatné nebudou.

Kde vidím negativa notebooků

To je jednoduché. U notebooků jsou tři zásadní problémy – jsou dražší, méně výkonné a méně ergonomické. První problém už dnes mírně odpadá. Nějaký základní notebook dnes máte za 10 tisíc. Notebook, který mně vyhovuje, je však stále ještě aspoň za 30 tisíc. Za takovou cenu už bych si holý (bez periferií) počítač mohl pěkně vymazlit.

Menší výkon je problémem závislým na tom, co na počítači musíte dělat. U mě to je většinou základní kancelářská činnost, práce v grafických programech (avšak většinou nejde o žádné obrovské soubory, či speciální efekty – jen jednoduchá úprava fotek a vlastní kresba pomocí tabletu) a programování nenáročných projektů ve Visual Studio .NET 2005, NetBeans, či Keil Microvision. Nejsem tedy nějak extra náročným člověkem. Pokud má člověk dvoujádrový procesor, tak už bývá problém jen paměť RAM, nebo rychlost pevného disku. Na Windows XP mi pro podobnou práci s klidem stačí 1,5GB RAM (většinou obsazeno 800MB při několika spuštěných vývojářských nástrojích). Pro Windows Vista jsou optimální tak 2-3 GB. Paměť RAM je dnes naštěstí extrémně levná.

Pevný disk je velkou brzdou mnoha notebooků. Já jsem si nakonec koupil rychlejší se 7200 rpm. Od té doby už si na výkon ani nestěžuji. Dnes lze získat 2,5“ disky s rychlostí 50 až 60 MB/s, což není vůbec špatné. Dalo by se říct, že celkově jsem s výkonem spokojen. Moje práce možná je méně náročná, ale na profesionalitě a nutných znalostech k jejímu vykonávání to nic neubírá :-).

Poslední a největším problémem je ergonomie. Tady už musím uznat, že problém je. Jako jediný prohřešek proti pohodlí beru displej blízko klávesnice. Buď máte špatnou polohu zápěstí, nebo krku. Ideální poloha prostě neexistuje a je to potřeba brát jako fakt. Čím je notebook menší, tím je tento problém větší. Udivují mě tedy lidé (jako že fakt existují), kteří používají 12“ notebook „stand-alone“ jako svůj primární počítač a ještě se chlubí, jak se jim na tom skvěle dělá. Ničení zdraví je v tomto případě jasně prokázáno, a jestliže vás při podobném počínání nic nebolí teď, neznamená to, že by se vám to ještě nemohlo vymstít třeba za 5-10 let. Ono se vám to pak zúročí :-).

Fascinuje mě naivita některých lidí, kteří si koupí něco tak kazivého jako notebook v zahraničí a vůbec neřeší podmínky záruky. Na foru Žive.cz je krásné vlákno, kde člověk řeší problém se svým notebookem HP Pavilon zakoupeným ve Skotsku. Jenže záruka je pro Paviliony pouze lokální, takže mu to tady do servis do reklamace ani nevezme (jak mu vysvětlil až moderátor v tomto vlákně).

• http://forum.zive.cz/viewtopic.php?t=126057

On tedy parádně ušetřil za nový notebook, ale „pozáruční“ výměna základní desky může být s cenou klidně přes 10 tisíc. S notebookem je to těžké. Záruka je jedním z jeho nejpodstatnějších parametrů. Pokud už si tedy nějaký koupíte v zahraničí, dejte si pozor, aby měl mezinárodní záruku. Nezapomeňte si zkontrolovat, jestli taková záruka bude platit i tady v ČR. Třeba takový Acer má kupování notebooků v zahraničí podchycené takzvanou mezinárodní zárukou pro cestovatele. Ta totiž není platná, například pokud reklamujete v ČR notebook koupený v zahraničí a jste občanem ČR. V jiné zemi ale jako občan ČR nebudete mít problém (a stejně tak cizinec u nás).

Notebooky mají řádově vyšší kazivost než třeba auta. Věnujte proto záruce maximální pozornost.

Jak jistě všichni pravidelní čtenáři ví, tak před více jak rokem jsem si koupil 12“ notebook FS Amilo Pro V3205. Nějaký měsíc zpět nám vyšla jeho nová verze nazvaná Esprimo U9200, a tak jsem uvažoval o omlazení hardware. Nebylo to samozřejmě jen z rozmaru. Esprimo totiž přináší několik nových prvků, které mi na V3205 chyběly. Na NOTEBOOK.cz na něj brzy vyjde recenze, které tento článek ani v nejmenším nekonkuruje (ona je i podstatně rozsáhlejší). Bude se zabývat čistě srovnáním těchto dvou notebooků.

Design a mechanické provedení

Tak tady se teda FS moc nepochlapilo. Nerad to říkám, ale Esprimo nemá ani kousek elegance a nemá na svém vzhledu vůbec nic, co by mě dokázalo zaujmout. Sám ještě nejsem tak kritický, ale ostatní lidé mi téměř jednohlasně potvrdili, že V3205 je vzhledově o třídu výš. Korporátní notebook podle mě nemusí být jen krabice bez špetky vkusu.

Na rozdíl od vzhledu šlo nahoru povrchové zpracování plastů. Ty už na sobě nechytají žádné otisky a mají trochu hrubší povrch, který by se nemusel tak rychle ošoupat. Ruku do ohně bych za to ale nedal, protože kvalitní povrchové úpravy nejsou zrovna doménou levných řad FS.

Mechanická konstrukce základny je velmi dobrá a je na úrovni nejlepších notebooků. Nedostatky jsou jen ve víku. To je zase nějak měkké a já si nejsem jist, že ta bude nový model ušetřen problémů spojených s vytlačenými skvrnami. To pro mě také bylo i velkým zklamáním.

Pro mnoho lidí je notebook naprosto nezbytnou součástí života, bez které se ani jeden den neobejdou. Přesto si však kupují různé Acery a ASUSy (a jiné) s obyčejnou zárukou, kdy pak přístroj při závadě hnije měsíc v servisu. Nějak mi tohle nejde do hlavy, hlavně když pak čtu příspěvky na fórech všech těchto fňukalů, kteří se zlobí, že jim v servisu řekli, že dřív jak za týden to spravené nebude. Seriózní výrobci nabízí rozšířenou záruku s opravou u zákazníka (do druhého dne) za poměrně slušné peníze (několik tisíc). Pokud člověk ví, že notebook nutně potřebuje, a stejně si za záruku nepřiplatí (ale radši si koupí lepší grafickou kartu, aby mohl hrát plynuleji Counter-Strike), tak je podle mě hlupák.

U mě na stole - jeden notebook můj a dva záložní z práce :-)

Já sice notebook potřebuju prakticky denně, ale rozšířenou záruku jsem si stejně nekoupil. Důvod? Práce v notebook.cz mi poskytuje notebooků dostatek, abych se bez toho svého na pár týdnů klidně obešel. Dokonce jsem si to i na konci roku vyzkoušel, kdy jsem byl pár týdnů bez toho svého, a velmi jsem ocenil vstřícné a ochotné vedení :-).

Kdybych ale tuhle práci nedělal, tak je nějaká ta next-business-day záruka jistou volbou. Notebooky se kazí (15-20% prodaných kusů u velkých výrobců) a nemůžete mít jistotu, ani když to bude stát 100 tisíc. Jedinou jistotou tak může být nadstandardní záruka. Pokud vám servis řekne, že většinu reklamací je schopen vyřídit do 5 pracovních dnů, tak to ještě neznamená, že zrovna u té vaší nebude čekat na náhradní díl 3 týdny.

Tak tento díl snad konečně bude poslední, protože už mám notebook doma s vyměněnou základní deskou. Všechno tedy nakonec dobře dopadlo. Po tom, co původní reklamace nebyla uznána jsem se do servisu vydal znovu a tentokrát i s jedním z monitorů, se kterým notebook odmítal správně pracovat. Pro tento účel jsem vzal Samsung SyncMaster 215TW – tedy 21“ S-PVA LCD panel, který používám na notebook.cz ve všech svých recenzích (nejen) na testování kvality VGA výstupů.

Celé testování tam zabralo snad skoro dvě hodiny, ale nakonec došlo k domluvě, že se objedná nová deska a že to snad pomůže. Za necelý týden (vinou svátků) už jsem se mohl zastavit pro opravený notebook a svůj LCD panel, který jsem v servisu zanechal na testování. Nakonec jsem si ani nenechal předvést, že je notebook teď už opravdu funkční, ale nemám v žádném případě důvod nevěřit slovům technika (jak teď není moc času, tak jsem si to nakonec nezkusil ani doma a bude to muset počkat do pátku večer).

Tím to je tedy uzavřené, tak zkusím ještě shrnout mé dojmy. V servisu byla velmi dobrá domluva. Bylo se sice nutné přičinit, ale i tak byla vidět ochota z jejich strany, což mě velmi těší. Že se to tak trochu zkomplikovalo nakonec také chápu, protože s jejich 21“ LCD panelem opravdu žádná chyba nenastala. Celkově jsem ale spokojen a je mi jasné, že řešení podobných věcí u notebooků, které se nedají reklamovat osobně (Acer, ASUS), bude v podstatě nereálné.

Další reklamace FS V3205 – tentokrát DVI (díl 2.)

V prvním díle jsem popsal svůj problém s DVI výstupem. Během psaní jsem se však podíval do toho (mnou chváleného) informačního systému a zjistil jsem, že reklamace byla zamítnuta. Protože už bylo pozdě v noci, tak jsem zápisek rozsekl. Teď je čas se podívat, kde je zakopaný pes. Problém je v tom, že reklamace nebyla uznána. Na přiloženém obrázku je vidět část obrazovky z informačního systému, na které je v podstatě vyjádření technika. Závada se neprojevila. Jenže co teď? Ačkoli samozřejmě nemám důvod servisu nevěřit, nějak mě nahlodává myšlenka, že až přijdu s notebookem domů, tak bude všechno při starém a já uvidím stejné chyby. Toho bych se ovšem chtěl ušetřit.

Napadla mě tedy taková férová nabídka, kterou zkusím mailem předložit (nejdřív) technikovi, který mou reklamaci řešil. Na předání notebooku přijedu s dvěma LCD (aspoň jedno s vyšším rozlišením), pár DVI kabely a jedním dalším notebookem s DVI. Nechám si předvést funkční notebook a když všechno bude fungovat v pořádku, tak se všem omluvím a spokojeně si ho odvezu domů. Pokud by zcela náhodou výstup nefungoval tak, jak má, notebook bych jim tam rovnou nechal, abych si ušetřil další cestu do odlehlých částí Prahy.

Uvidíme, jak na to zareaguje servis. Zatím si zjistím, jak je to s podporou v zákoně a nutností předvedení funkčního výrobku. Na druhou stranu se servisem mám zatím pozitivní zkušenosti, takže pevně věřím, že se nějak dohodneme k „všeobecné spokojenosti“. Notebook s nefunkčním DVI výstupem by totiž pro mě byl absolutně k ničemu.

Pokud se divíte, že se tu nic už několik dní neobjevilo, tak to má jednoduché vysvětlení. Do všeho toho shonu po dárcích, snahy stihnout všechny resty před zaslouženým vánočním odpočinkem a všemožných testů ve škole se mi totiž na notebooku podělal DVI výstup. Kvůli tomu jsem to málo volného času trávil odzálohováním všech svých dat jinam. Jako náhradu mám na příští dva týdny notebook Toshiba Qosmio G40. Vzhledem k tomu, že jde o obrovský 17" desktop-replacement za více jak 100 tisíc, tak se musím modlit, abych neměl potřebu cestovat mimo barák :-).

Prvotní zděšení

No ale zpět k té závadě. Poslední dva týdny se mi občas stalo, že po připojení externího LCD byl obraz s rozházenými barvami. Vždy pomohlo kabel vypojit a zapojit. Ze závady jsem vinil DVI kabel, který už tu se mnou přežil nějakých pár monitorů. V úterý jsem si opět připojil LCD a opět se objevila tato chyba. Bohužel už nic nepomohlo a obraz byl pořád špatný. K mému překvapení jsem však zjistil, že když snížím rozlišení na 1280x1024 (a nižší), tak je obraz v pořádku. Předpoklad chyby v kabelu se ukázal jako špatný. Chyba je holt někde jinde. Protože teď dělám dlouhodobý test univerzální video-dokovací stanice Toshiba Dynadock, tak jsem DVI kabel přepojil na ni. S ní vše fungovalo v pořádku. Zkusil jsem tedy ještě přepojit druhé LCD (1280x1024) z dokovací stanice do notebooku. Při zapnutí výstupu jen proběhl přes displej jen shluk pixelů a LCD se zas přeplo do power-save módu. Při snížení rozlišení na 800x600 zas všechno fungovalo v pořádku. Použil jsem tedy jiný - velmi kvalitní - kabel a hle, obraz byl najedou v pořádku i v nativním rozlišení.

Po dlouhé době musím říct, že jsem byl konečně opět plně spokojen s nějakým servisem. Slíbil jsem, že se podělím o zkušenosti s průběhem reklamace, takže tak i učiním tímto zápiskem. Notebook FS Amilo V3205 jsem si v prosinci 2006 koupil za nějakých 25 000,- Kč (s DPH), které jsem dostal dobropisem po vrácení předchozího notebooku (ASUS A6Km). Zjistil jsem, že dedikovanou grafiku zas tolik nepotřebuji, a malý notebook by mohl být pro mé velmi časté přenášení ideální. Na nějakých těch reklamních slajdech, kterým FS říká datasheet jsem se dozvěděl spoustu superlativů o nějaké slitině ve víku a odolné konstrukci, takže jsem si chrochtal blahem, že jde něco takového sehnat tak pěkně levně.

Tou dobou jsem nikde nepracoval, takže jsem si musel vystačit pouze s tímto svým vlastním notebookem. To samozřejmě znamenalo větší zátěž. Už v únoru se všechny plasty pěkně ošoupaly a otlačily, takže najednou z elegantního notebooku vznikl jakýsi „veterán", kterého lidé tipovali stářím spíš na 3 roky než 3 měsíce. Tou dobou taky nějak záhadně postupně vznikla vůle v kloubech. Při otevření to znamenalo mrtvou zónu nějakých 10 cm (při měření na vrchní straně). Někdy koncem února jsem začal pracovat pro notebook.cz, což znamenalo možnost používat jiné notebooky. Když přišel na recenzi nějaký 14" Acer TravelMate, tak jsem si odzálohoval nějaká data a rozhodl se, že by se na to měl podívat nějaký technik.

Při reklamaci mi před týdnem člověk v servisu říkal, že opravují většinu notebooků do 5ti pracovních dní. Dnes to bylo 5 pracovních dní, tak jsem zavolal na info linku a dozvěděl se, že oprava je už vyřízena. Proč mi ale nepřišla upomínka na mail, to netušim. Jsem ale rád, že bude notebook zas doma. Nechal jsem si na něm nějaká data, co jsem si zapomněl odzálohovat a zrovna jsem je jako na potvoru potřeboval. Náhradním notebookem mi po celou dobu byl FS Lifebook S6410, který je samozřejmě podstatně dražším kouskem, ale i tak musím říct, že až takový nárůst kvality zas nevidím. Výhoda je tu především v některých vychytávkách navíc a on-site servisu na 3 roky mezinárodně.

Podrobnosti k reklamaci zatím nemám. Netušim, jestli opravili i klouby, zda něco vyměnili (třeba ten displej by mohli :-)) atd. Nechám se ale překvapit - zítra ráno si pro něj zajdu.

Zítra to odnesu do reklamace. Důvod: Jeden kloub už je asi špatný (je to tam úplně měkké) a pak taky kvůli světlým šmouhám na displeji (ty jsou velmi podivné a trpí jimi nemalé množství notebooků stejného typu) a pochybné detekci stavu baterie, která ukazuje špatné hodnoty i při výměně za baterii novou. Hlavně s tim kloubem mě teda pěkně vytočili, protože to bylo už podobně špatné od března a technik to označil za běžné opotřebení a jen nějak poladil to utažení (přinesl jsem to tam hlavně proto, že to praskalo při otevírání). Teď nedávno jsem si udělal trochu času a když se na ten notebook podívám, tak je to smutné. Takhle nemá vypadat po roce úplně běžného používání. Možná, že někde ve FS holt moc šetřili, nebo nevím.

Jakožto recenzenta mě nijak netrápí, že nebudu mít notebook opravený do druhého dne. Na druhou stranu jsem až teď po dvou hodinách konečně zkopíroval všechny programy a nastavení do jiného notebooku, který budu používat po tu dobu - tomu teprv říkám pořádný "vopruz". Svůj notebook ponesu to do GCC Services. To znamená, že zkusim jiný servis, než kde jsem byl předtím. Třeba tam budou schopní a vlídní lidé. Určitě brzy poreferuju. Beru to jako takový malý průzkum ochoty servisů. Nezřídka reklamuji i za přátele, takže by se z toho možná i mohl stát i takový malý seriál.