
Patrick Zandl píše o tom, že nerozumí fotbalu. Že jej prostě vůbec nebere. Rozumím mu. Jsem na tom totiž stejně! Sledovat, jak se po obrovském trávníku plouží, oproti hokeji zoufale pomalu (!), dvě desítky hráčů, to nemá (pro mě) potřebnou dynamiku. Dosud jsem nechápal ani lidi, co je fotbal baví, proč je baví.
Nicméně, kvůli noname je to jinak. Jeho komentář mě zaujal o osvítil:
Všechny hry samozřejmě vycházejí z válečných her, je to příprava na samostatné rychlé myšlení, k tomu pohybová průprava.
Prostě, fotbal je zcela jiné paradigma. Hokej versus fotal. Rychlá akce malého S.W.A.T. komanda, pod přesným velením, versus příprava rozsáhlé bitvy a její dlouhé vedení a realizace. Hodně lidem vyhovuje ta druhá varianta. Někomu ta první. Mě osobně ta druhá varianta nudí. Mám rád rychlou akci, změnu, a tu fotbal jednoznačně nenabízí. Nedívám se na něj.
Hokej je mnohem více individuální sport, což opět vyhovuje mojí osobnosti. I proto jsem jej 10 roků hrál 🙂 Fotbal je pro mě ztráta času, ale rozumím již tomu, proč na to mají jiní lidé jiný pohled. PS: ale americký fotbal je výborný!

