Jste skutečně svobodní?

Když jste si ve svých 30-ti letech mysleli, že už Vás moc věcí nemůže překvapit, máte dokonale zažité stereotypy a naučené všechny běžné normy společenského chování (takže se nemusíte příliš namáhat přemýšlet, alespoň v těch běžných situacích), tak přichází Vaše pětileté dítě a Vaše představy o vyjadřování a logice a chápání světa postaví na hlavu. Pokud se jen jednou spletete v logické úvaze, a to typicky z vlastní pohodlnosti, bude to ihned použito proti Vám. :-)

Miluji to. Nutnost vyjadřovat se precizně. Bez logických chyb, zkratek, odboček, planého plácání. Srozumitelná, jasná řeč. Hodně dospělých trpí tím, že řeč zahlcují řadou balastu, vsuvek, předem jasných popisů. Jen to zamlžuje obsah řeči, to, co chtěli říct. Proč to dělají? Jsou líní myslet. Příliš pohodlní. Mají svoji jistou práci, svoji jistou rodinu, a tak jen proplouvají životem a snaží se jej, pro sebe, ne pro ostatní, ulehčovat. Z této letargie Vás může probudit třeba Vaše pětileté dítě. Pokud se totiž nebudete mít neustále na pozoru, bude Vám pětileté dítě občas předestírat logické chyby ve Vašem uvažování. Vaše naučené stereotypy. Jiní dospělí tyto stereotypy používají taky, a u ostatních lidí je, v tiché dohodě, ignorují, nicméně dítě tímto netrpí a potrpí si na preciznost.

Vždy jsem měl rád logiku, analytické myšlení, a neměl jsem rád rozvláčné emoční promluvy části generace, typicky některých prostších, neflexibilních, málo vzdělaných lidí, a nemožnost s nimi racionálně argumentovat, protože tyto racionální argumenty nejsou chápány. Ne snad, že by takovýto člověk postrádal logické myšlení, on jej jen vědomě vypíná a nadřazuje emoce a chaos logice. V takovém případě nefunguje jako "protizbraň" ani logika, ani teorie her.

U dítěte je vše jinak. Chytré dítě miluje logiku. Patří do pokrokové generace. Snaží se věci pochopit, porozumět jim, a k tomu jim právě logika pomáhá.

Navíc dítě nemá rádo odpovědi typu prostě to tak je, nesnáší tedy axiomy, snaží se je napadat a znevažovat. Axiom je pro dítě, stejně tak jako pro svobodného člověka, něco, co se dá jednoduše změnit, protože to z ničeho nevyplývá. Ne ovšem pro řadu dospělých. Naučený axiom je pro ně svaté pravidlo a jeho případné napadání je činnost přímo ďábelská. Tak to prostě nemá být! Tak to většina nedělá! Jak je axiom porušen, je to prostě špatně...

Věřím, že je nutné napadat axiomy. Jsem moc rád když moje "malá milá", přichází se svými logickými závěry a svým pohledem na svět. Podporuji ji v tom a taky vysvětluji, že věci se dají chápat různými způsoby, podle pohledu na svět různými lidmi, že, při vší nezpochybnitelné logice, jsou to právě tyto naučené axiomy, které nemají žádnou oporu a je tedy možné, spíše téměř jisté, že u ostatních lidí, či třeba jen u malé skupiny, jsou chápány jinak.

Říká se tomu svoboda.

Co Vy, jste svobodní, anebo si pevně stojíte na svých "základních pravdách" a neuznáváte nic jiného?