Tragické časy českého hokeje

MyEgo.cz

home foto blogy mywindows.cz kontakt

Tragické časy českého hokeje

Historie 05.12.07

ModryPoválečné období přineslo českému hokeji nejprve vynikající úspěchy na mezinárodní scéně. V roce 1947 naši hokejisté poprvé vyhráli mistrovství světa, tenkrát probíhající v Praze. V roce 1948 na olympijských hrách v St. Moritz získali stříbrné medaile, když v průběhu turnaje dokázali dokonce remizovat s Kanadou, tenkrát ještě bez výjimek světově dominujícím týmem. Téhož roku postihla hokej první strašlivá katastrofa, kdy se 8. listopadu nad průlivem La Manche ztratilo letadlo s reprezentanty cestujícími na mezistátní utkání do Londýna.
Zmizeli=zemřeli:


Zdeněk Jarkovský, Miloslav Pokorný, Vilibald Šťovík, Karel Stibor, Ladislav Troják a Zdeněk Švarc - pět z nich bylo mistry světa z roku 1947 a držitelé stříbra z OH 1948.

 

Přesto dokázali hned následující rok 1949 hokejisté znovu vyhrát švédské MS a vůbec poprvé v historii při tom porazit tým Kanady (3:2). Po příjezdu domů byli vítáni jako hrdinové. V roce 1950 se chystali na MS do Londýna a nic nenasvědčovalo nějakému problému. 11. března byl ale odlet zrušen, oficiálně kvůli nezískání víz pro dva z doprovodných novinářů. Jednalo se o lež, britská ambasáda vystavila víza pro všechny účastníky. Za dva dny se všichni hokejisté kromě Bohumila Modrého a Vladimíra Kobranova scházejí v hospodě a diskutují, co že to má znamenat, co se vlastně asi děje. Netuší, že je již sleduje a odposlouchává Státní bezpečnost. Trochu se napijí a ostrá kritika režimu jde ven. A je zaznamenána.

Dne 13. a 14. března je deset hokejistů pozatýkáno a umístěno do vyšetřovací vazby. 24.března je následuje i Bohumil Modrý, který se již předtím vzdal reprezentace, a byl do té doby s rodinou na dovolené. Ve zcela vykonstruovaném neveřejném procesu jsou obviněni na základě paragrafů zákona 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky. Navrhované tresty se pohybují v rozmezí 5-25 let. Jako hlavní argumenty pro těžká obvinění slouží výpovědi, že účastníci MS 1949 (zdaleka ne všichni obžalovaní) tenkrát zvažovali, zda nezůstat za hranicemi. Rozhodli se ale, aniž o tom tehdy kdokoliv věděl, že emigrovat nebudou. A vrátili se do rodné země. Jako vyzvědačství bylo posouzeno to, že se coby špičkoví hokejisté běžně setkávali a komunikovali s cizími reportéry i jinými lidmi z hokejového prostředí. Poznámkami při setkání v hospodě před zatýkáním si vysloužili také obvinění z hanobení prezidenta a ústavních činitelů. Vyšetřování a výslechy trvají měsíce. Soud ve složení
JUDr. Kruk, předseda
Ostner, soudce
Kolařík, soudce
Sušický, přísedící
Pospíšil, přísedící
je s posouzením důkazů a rozsudkem potom hotov za pouhé dva dny. Ukládá naprosto skandální tresty. Státní zástupce je přesto rozčarován, protože očekával ještě tvrdší postihy. Odsouzenými jsou následující hokejisté:

  1. Bohumil Modrý - mistr světa 1947 a 1949, držitel stříbra z olympijských her 1948. V roce 1948 pozván oficiálně hrát do NHL, ale odmítl. Odsouzen k 15 letům odnětí svobody. Zemřel předčasně v roce 1963 (ve 46 letech) na následky práce v uranových dolech.
  2. Augustin Bubník - mistr světa 1949, odsouzen ke 14 letům odnětí svobody.
  3. Stanislav Konopásek - mistr světa 1947 a 1949, držitel stříbra z olympijských her 1948. Považován za jednoho z nejlepších útočníků Evropy. V 50 mezistátních zápasech nastřílel 69 gólů. Odsouzen ke 12 letům odnětí svobody.
  4. Václav Roziňák - mistr světa 1947 a 1949, držitel stříbra z olympijských her 1948. Odsouzen k 10 letům odnětí svobody.
  5. Vladimír Kobranov - mistr světa 1949, odsouzen k 10 letům odnětí svobody.
  6. Josef Jirka - mistr světa 1949, odsouzen k 6 letům odnětí svobody.
  7. Zlatomír Červený - odsouzen ke 3 letům odnětí svobody.
  8. Jiří Macelis - mistr světa 1949, odsouzen ke 2 letům odnětí svobody.
  9. Antonín Španinger - odsouzen k 1 roku odnětí svobody.
  10. Přemysl Hajný - mistr světa 1949, odsouzen k 1 roku odnětí svobody.
  11. Josef Stock - odsouzen k 8 měsícům odnětí svobody.

 

 

Odvolací řízení před Nejvyšším soudem o měsíc později potvrzuje rozsudky v plné výši.

Bývalé hrdiny čeká věznění na Borech a potom uranové doly v Jáchymově.

Prezident Zápotocký, člověk, který o připravovaném procesu v roce 1950 jako tehdejší předseda vlády musel vědět a schvalovat ho, udělil v roce 1955 všem dosud vězněným milost. Pro některé bylo ale po kariéře, ztraceno 5 let života, Bohumil Modrý měl nenávratně těžce poškozené zdraví.

Co vedlo režim k tomuto exemplárnímu nesmyslnému procesu se asi nikdy plně neobjasní. Objevily se spekulace, že bylo třeba odstranit jeden z nejlepších týmů světa, aby byl umožněn hladký a úspěšný nástup sovětských hokejistů na mezinárodní scénu. To působí možná jako až příliš bizarní teorie, ale tehdejší režim byl schopný všeho.

Také není zřejmé, jaká byla role Vladimíra Zábrodského, nejlepšího hráče týmu, dvojnásobného mistra světa a olympijského medailisty, přirozeného vůdce, kapitána mužstva. Ten totiž obviněn nebyl a v době, kdy jeho bývalí kamarádi hnili ve vězení, mohl pokračovat v kariéře. Když ještě žil můj děd a já se ho na to ptal, říkal, že tenkrát si celá Praha šeptala, že Zábrodský zradil, že to on přinesl informace o zvažování emigrace ve Švédsku. Lidé tak usuzovali na základě jeho nepotrestání, ačkoli byl jinak přítomen u všeho podstatného. Jenže co by z toho měl a copak by si nepromyslel, jak bude na veřejností vypadat? Proto se začalo přemítat o tom, zda nešlo o geniální tah Státní bezpečnosti. Jedenáct hokejistů padne fyzicky, jejich kapitán před lidmi morálně. Jaká tedy byla skutečnost se už asi těžko dozvíme.

 

Zdroje: hlavně kniha První mistři světa od Miloslava Jenšíka


Nový komentář

Pro přidání komentáře se musíte nejdříve  registrovat Facebookem

Banan.cz