NB - postřehy z používání » Postřehy a zkušenosti ze světa mobilní techniky

MyEgo.cz

home foto blogy mywindows.cz kontakt

Lenovo ThinkPad - rozdíl mezi 14“ notebooky T a R (+přesun)

Pokračujeme už jen na: http://blog.swarm.cz

RSS článků: http://swarm.cz/blog/feed/

RSS komentářů: http://swarm.cz/blog/comments/feed/

Konečně se mi dostal do rukou 14" notebook Lenovo ThinkPad T400. Byl jsem na něj hodně zvědavý, protože mám minulou generaci nižší třídy tohoto notebooku (tedy 14" ThinkPad R61). Na internetu si lze najít hned několik zdrojů, odkud jsou patrné všechny technické rozdíly (doporučuji přehled na našem diskusním fóru).

Jenže mnoho uživatelů moc nezajímá, že je přítomna i (přepínatelná) dedikovaná grafika a lepší procesor (faktem je, že na mnoho činností, kde se notebooky hodí, tyto součásti potřeba vážně nejsou). Hodně se hovoří o jiném rámu, materiálu, tloušťce a někteří i pevnosti. Teď, když mám oba v ruce zároveň, tak si mohu dovolit malé srovnání.

porovnani obou thinkpadu

Druhý disk v notebooku jako běžná záležitost?

Nedávno jsem měl tu čest s notebookem Toshiba Satellite A300, když jsem ho v redakci fotil. Zaujala mě jedna vlastnost – ačkoli šlo o velmi levný notebook, je možné ho osadit dvěma pevnými disky. Na spodku jsou snadno přístupné dvě kapsičky na SATA disky a jedna z nich je mimo nejdražších konfigurací prázdná.

Toshiba A300D s osazenym jednim diskem

Co jsem se tak dozvěděl, tak podobně na tom byl už minulý model A200 a snad i několik dalších Toshiba notebooků. Normálně by mě to teda nechalo chladným, ale když jde o notebooky, které atakují ty nejnižší cenové příčky, tak to beru jako velké plus. Nevyužije to samozřejmě každý, ale v 15,4“ šasi už je místa dost, aby se tam ty dva disky s přehledem vešly – když pak chce člověk na notebooku dělat i nějakou náročnější práci (za předpokladu, že vyžaduje notebook), tak je dobré mít systémový disk oddělený. Zároveň někdy je potřeba extra úložný prostor a připojení disku na interní SATA port nabízí podstatně vyšší rychlost než USB.

ThinkPad SL – krutá rána dobrému jménu?

Lenovo nedávno uvedlo na trh novou řadu notebooků Lenovo ThinkPad SL a spustilo tím vlnu debat o upadající dobré značce a o tom, že už vlastně nejde o ThinkPad. ThinkPad SL je levnou variantou pro SMB (small-business) uživatele. Není tedy tolik zaměřen na nějaké komplexní nástroje pro správu, maximální pevnost mechanické konstrukce a různé vychytávky vychytávky. Místo toho nabízí vlastnosti, které ani některé dražší ThinkPady nemají – BluRay, HDMI a dedikovaná grafika. Přitom jde o notebook s cenou okolo 20 tisíc. Tyto multimediální vymoženosti vychází z předpokladu, že cílová skupina nebude mít notebook jen jako pracovní nástroj, ale i jako zdroj zábavy.

thinkpad sl500

Zlí jazykové říkají, že jde vlastně jen o pokračování Lenovo 3000 série se snahou o lepší prodeje. Něco na tom možná bude, ale jsem přesvědčen, že nový ThinkPad SL si své jméno může zasloužit. Dobře, je to jen obyčejný plasťák bez kovové konstrukce. Sám ale dobře vím, že opravdu dobrý plasťák přežije i náročné používání po dobu několika let. Cílová skupina ovšem pravděpodobně bude notebook přenášet jen minimálně a to jen mezi stoly. V takovém případě prostě není důvod, aby byla uvnitř nějaká tlustá kovová konstrukce. Lesklé víko je trochu úlet, ale lze ho pochopit. Ač se to nám pokročilým moc nelíbí, běžným uživatelům se to prostě líbí a my s tím nic neuděláme. Absence dokovacího konektoru je taktéž pochopitelná. Jedinou vlastností, kterou nějak nemohu přenést přes srdce, je to příšerné rozložení klávesnice z Lenovo 3000. Nemyslím si, že by dobrou klávesnici chtěli jen profesionálové a že ve small-business sektoru je to jedno. Skoro mám pocit, že je podobná klávesnice zvolena pro záměrné odlišení těchto modelů.

Prohřešky proti ergonomii 3 – ostrá hrana v oblasti zápěstí

V dnešním díle se zaměřím na docela nepříjemný problém, který překvapivě také není ojedinělý. Nejde o nic moc komplikovaného – některé notebooky mají velmi ostrou hranu přesně v místech, kde se při psaní pokládají zápěstí. Při delším používání tak zápěstí může být odřené a práce na notebooku je méně příjemná.

compaq zkoseni

HP Compaq 6710b má dokonce v místech zápěstí i malý výstupek

thinkpad zkoseni

Lenovo ThinkPad R61 sice není velký krasavec, ale oni vědí, proč tam to zkosení mají

Tento prohřešek dotáhl k „dokonalosti“ Apple MacBook Air. Hrana jeho hliníkového těla je totiž tak ostrá, že po dopsání recenze jsem měl tenkrát na zápěstích takové modřiny, že jsem vypadal jak magor, co si neumí pro sebevraždu najít ostrou žiletku ;-). U HP mě to však překvapuje. Čekal bych, že řada Compaq bude navrhována především s ohledem na maximální pohodlí uživatele. Hranaté notebooky mám sice rád, ale nesmí se to zas moc přehánět.

Prohřešky proti ergonomii 2 – audio konektory vpředu

V minulém díle jsem mluvil o lesklé klávesnici, což asi většina lidí uzná, že je úlet první kategorie. Tentokrát se podívám na podstatně rozšířenější nešvar – konektory zvukové karty umístěné na čelním panelu. Vlastně jsem ještě neviděl člověka, který by vyžadoval takto umístěné konektory. Za to lidí, kteří to vyloženě nesnáší, lze najít na fórech celé řady. Sám patřím mezi ně, ačkoli mám už třetí notebook, kde se při umisťování těchto konektorů nepřemýšlelo.

Většina sluchátek má zahnutý konektor. V případě konektorů vpředu je podobné zahnutí kontraproduktivní, neboť kabel musí vést k uživateli od konce konektoru kolmo. Kabel se v některých případech i víc namáhá. V případě připojení externích reproduktorů je konektor často podstatně masivnější a není zahnutý. Jenže na rozdíl od sluchátek zde nikdo nechce, aby kabel vedl dopředu. Kabel je tak nejčastěji nutné ohnout na nějakou stranu, kde se pak perfektně plete pod rukama. Úplně největší specialitkou pak jsou některé notebooky, které nabízí 5.1 výstup analogem a všechny tři potřebné konektory mají umístěné také na předku. Zkuste si takto vést 3 tlusté kvalitní kabely do vaší repro-soustavy. Já to zkusil a nic moc.

Kam tedy s nimi?

Nejlepší místo je asi na levém boku prakticky v libovolném místě (klidně blízko uživatele). Případně se mi také líbilo umístění na pravém boku dále od uživatele. Na pravém boku blízko uživatele už jsem audio konektory měl také a tolik to nevadí. V případě použití zahnuté redukce pak kabel nepřekáží ani myši. V případě umístění konektoru na čelní panel by takové redukce byly nejspíš potřeba dvě.

Snad každé místo je lepší, než to rvát na předek. Proč to tam tedy výrobci tak často a rádi dávají, mi hlava nebere.

Jak vypadá předinstalovaná Vista na Toshiba notebooku

Připadá mi až neuvěřitelně otravné, co všechno jsou výrobci schopni nacpat do standardní instalace notebooku. Specialistou na podobné úchylnosti bývá Toshiba (Sony a Acer jsou v těsném závěsu), která vám notebook naplní bloatwarem až po okraj takovým způsobem, že už po prvním spuštění máte pocit, že systém by si zasloužil přeinstalovat.

notebook zasrany bloatwarem

první spuštění notebooku po vybalení z krabice

Výrobci za tento způsob reklamy dostávají dobře zaplaceno a uživatel často vůbec nemá na výběr, zda tyto věci nějakým způsobem při instalačním procesu vynechat. Výsledkem je tedy nutnost všechno smazat ručně, což je otázkou aspoň půl hodiny i pro zkušeného člověka. Některé programy (typicky poslední verze různých antivirů) se navíc dokáží obstojně bránit a uživatele terorizují do smazání posledního bajtu z disku.

Já „předinstalované reklamy“ vyloženě neodsuzuji. Nic by se však nemělo přehánět. Pokud vám ještě 5 minut po zapnutí vyskakují okna všemožných nechtěných programů a disk jede naplno, tak je holt někde asi něco špatně. O tom, že práce je proti čisté instalaci citelně pomalejší, ani nemá cenu diskutovat.

Montevina příjemně překvapila

Většinou nové platformy Intelu přijímám s rozpakem, protože už dávno nejde o takovou revoluci, jak nám Intel vždy ve svých prospektech tvrdí. Tentokrát jsem však mile překvapen. Během recenzování nových modelů notebooků všemožných značek zjišťuji téměř všude lepší výdrž na baterie. Výrobci se také chytají nové „Péčkové“ řady procesorů, které se chlubí sníženým TDP na 25 W. Kupodivu šla tedy nahoru i výdrž multimediálních modelů, u kterých se na nic podobného nikdy moc nehrálo, a lze se proto setkat i s modely s výdrží kolem 4 hodin.

I teď mám doma jedno 16,4“ (1600x900px) Sony VAIO s obyčejnou 52Wh baterií (6cell) vybavené (relativně žravým) dvoulampovým displejem a lowend dedikovanou grafikou – výdrž je kolem 3 hodin a 40 minut při kancelářské práci, což je více než slušné.

Závěrem

Intel mi teď dělá radost a nové notebooky vypadají velmi dobře. Nakonec ani ceny nejsou nijak vysoké a proti současným dobíhajícím modelům nejdou moc nahoru. Ještě jsem neměl možnost zkusit žádný ostrý kus na AMD Puma platformě, ale co jsem měl možnost přečíst jinde, tak bohužel nejde o nic oslnivého. Pevně doufám, že AMD nabídne také něco dobrého, protože konkurence je potřeba a momentálně není AMD v notebooku žádná velká výhra.

Politý ThinkPad R61 – pokračování

Nedávno jsem se v jednom zápisku zmiňoval o politém 15,4“ Lenovo ThinkPad R61, který reagoval na zásah limonádou vypnutím. V souvislosti s tím mi přišel jeden zajímavý mail, který mě vedl k zamyšlení. Nevím, proč autor nevyužil cesty komentáře, ale jeho mail mi přišel natolik zajímavý, že jej zde celý „přetisknu“:

Zdravim

Narazil jsem ve vasem blogu na zminku o politem Lenovu.

Taky jsem s tim mel zkusenost - nicmene nelil jsem nic primo dovnitr jen se me nad klavesnici rozstriknula naplynovana mineralka.

Notebooku jsem chtel sam okamzite rychle vypnout - nicmene ten se vypnul sam jeste drive nez jsem se rukou dostal k vypinaci.

V 'tezke depresi' jsem ho rozebral a nechal vysusit - rano nesel zapnout - spasnou myslenkou bylo odpojeni interni baterie schovane pod klavesnici -  odpojeni a zapojeni a notebooku zase najel.

Takze IMHO Thinkpady maji nejakou kontrolu na vlhkost s snazi se okamzite pri detekci celou desku odpojit od napeti a je pak otazkou, jestli je rychlejsi voda a neco vyzkratuje a nebo je dostatecne rychla detekce vody (jsou videt kolem touchpadu a jinde vodici pasky, ktere zrejme na vlhkost reaguji)

V mem pripade, kdy se voda snad opravdu nikam hluboko nedostala stacilo jen vypnout napajeni BIOSu.

Tak treba se to bude hodit jako rada priste ;)....

Z.

Co se stane ThinkPadu po vylití tekutiny do klávesnice?

Každý, kdo se trochu vyzná, by asi řekl: „no, jsou tam nějaké odtokové kanálky a výrobce se tím chlubí, takže asi nic“. Rád bych souhlasil, ale musím vás zklamat. Odpověď na otázku je – chcípne.

Notebooky nejsou vodotěsné a podobné technologie jako „spill-resistant keyboard“ nejsou všespásné. Pouze je vyšší šance, že notebook přežije. Já už jsem viděl hodně notebooků, co přežilo, a žádné podobné věci neměly. Zároveň teď ale k dobrému kamarádovi, který dělá „ajtíka“ v jedné firmě, přinesl zaměstnanec 15,4“ ThinkPad R61, do kterého se vylila limonáda a je úplně zdechlý.

Je to holt vždycky o náhodě a o štěstí. Pokud budete chtít zamachrovat před kamarády, co váš nový ThinkPad umí, tak praktickou ukázku s políváním tekutinou si raději rozmyslete :-).

Jak vypadá prototyp notebooku?

Ačkoli název určitě zaujal, nepůjde o žádný extra-dlouhý článek, který by rozepisoval všechny aspekty prototypů. Musím se však pochlubit touto fotografií, která zachycuje notebook, který mám právě teď na stole a ze kterého také píšu tento zápisek. Jde o „sample“ kus notebooku VAIO, který byl vytvořen ještě v době, kdy zřejmě Sony nemělo úplně jistou představu o tom, jak se vlastně nakonec bude jmenovat :-).

vaio vgn-xxxx

nebojte, tak se tento model ve finále jmenovat nebude ;-)

Na druhou stranu musím říct, že tento kus je ještě velmi zdařilý a řekl bych, že odpovídá téměř jistě i finálním modelům. Už jsem měl i několik jiných (při mé práci je to běžné) a některé sloužily opravdu jen jako prezentace nějaké součástky uvnitř. Například, když na notebooku nejsou vyraženy a natištěny žádné popisky tlačítek/diod a celý vypadá jen jako jednobarevný kus plastu, to je pak taky zajímavé pokoukání.

Banan.cz