Od července se musí pořád svítit

Jak je jistě všem řidičům známo, od 1.7. 2006 začíná platit nový bodový systém (tzv. „dvanáct a dost“) pro postihování přestupků na silnicích. Osobně si nemyslím, že je nějak zvlášť dobře navržen, například získat 2 body za jízdu 51 km/h v obci při takto úžasně rychlém předjíždění na čtyřproudové výpadovce z Prahy je jednoduše řečeno vyděračské, nicméně, reálné. Policie hlídá zásadně místa, kde se hodně vybere, nikoliv nebezpečná místa.
Také se mi nelíbí postihy za „špatné parkování“, což je v centru Prahy norma, se kterou se prostě nedá nic dělat, jedině postavit více podzemních parkovišť. Řidič je v tom často nevinně, vina padá na hlavu magistrátu.
Moc fajn je naopak povinnost mít pro děti autosedačku (někteří rodiče jsou dětští skoro-vrazi, takže na to je opravdu potřeba v ČR paragraf), a povinnost pořád svítit. Ono nakonec většina aut svítí i v létě už dnes, ale ne všechny, a pokud se mezi nimi objeví jedno neosvícené, je potom téměř neviditelné. Opět, za nesvícení budou body. Nechal jsem si tedy do auta namontovat takovou malou krabičku, která mi zapíná automaticky světla po nastartování motoru (i s prací to vyjde jen na cca 1.000 Kč), protože nechci dostávat body za to, že ve spěchu vyjedu z garáže a zapomenu v parném a slunečném dni rozsvítit. Výborné je také zakázání telefonujících magorů držících v ruce telefon.
Celkově je nový zákon hodně sporný, bezesporu přispěje k extrémní korupci, policejní šikaně a represím, ale také snad mírně zklidní řidiče na silnicích. Nicméně, jsem skeptický v tom, zda bude na silnici méně mrtvých. Lidé, co neumí jezdit a havarují, většinou nejsou ti, co mírně zvýší rychlost či špatně zaparkují. Jsou to lidé, co zmateně předjíždějí, nebo jedou příliš pomalu a blokují dopravu, nenadále mění směr bez ukázání, ale nikoliv ti lidé, kteří někde na 10 minut „špatně“ zaparkují v modré zóně, protože kolem není nikde normální placené parkoviště či předjíždějí ukrutnou rychlostí 51 km/h.
Můžeme se tedy těšit především na neustále se zvyšující míru korupce. Děkujme za toto našim socialistickým zákonodárcům…
V Praze se jezdí a žije blaze

Přestože je v Praze zjevně víc aut než domorodců, jezdí se tu docela dobře. Pražáci totiž umí řídit. Jsem typ člověka, který si dokáže zvyknout na to, že na Legerově, Barrandovském mostě či Milady Horákové je věčná zácpa, která mírně opadá jen ve dvě hodiny po půlnoci, ale nejsem schopen tolerovat neefektivitu a nadutost.
Abych to blíže vysvětlil. Pražáky nouze naučila jezdit (v rámci předpisů) rychle, efektivně a přitom ohleduplně k ostatním. Když chci z ulice Politických vězňů vyjet nahoru ke Svobodné Evropě, a poté nahoru na Vinohradskou, musím tak během 30 metrů překonat 4 plné pruhy a vjet do pátého, odbočovacího. Bez tolerance a mírné drzosti se to neobejde, nutno říci, že pokud je v autě za mnou Pražák, člověka vždy pustí. Pražáci si prostě vypěstovali toleranci a vědí, že když pustí on dnes mě, já pustím zítra jeho.
Když bych si něco podobného zkusil na nějaké vesnici, třeba v Brně, odměnou bude jen nečekané zrychlení onoho vesničana, který se tak pokouší sobecky zvýšit vlastní sebevědomí. Pokud ale takový vesničan jezdí delší dobu v Praze, stane se také více tolerantním. Prostředí člověka formuje.
Druhá věc, která vesničana z Brna v Praze zaskočí je rychlost a hlavně efektivita, se kterou se jezdí. Je zcela běžné, že na vesničana bude troubit auto, protože stojí za někým s 5 metrovým rozestupem, a to je moc, stačí přece jeden, maximálně jeden a půl, metru. Stejné je to při rozjezdu, pokud se já rozjedu, další auto za mnou následuje v těsném dvoumetrovém závěsu. Pokud je za mnou Brňák, vznikne tam 50 metrová proluka a na zelenou projede ani ne polovina aut, protože Brňák slovo efektivita nezná, a až uvidí, že já jedu, začne teprve hledat šaltrpáku. Zácpa se zvětší a lidé jsou naštvaní, že přijedou později domů.
Jak poznáte, že jste v Brně?
Brno se od Prahy pozná jednoduše, vše v Brně funguje pětkrát pomaleji než v Praze. Brno je prostě ospalé a unavené. Chcete příklad z dopravní situace?
Praha, rušná Legerova ulice:
- na semaforu naskajuje (po dlouho svítící červené) žlutá,
- jakmile blikne zelená, celá kolona 100 aut se dává do pohybu, všichni sledují semafory, a umí řadit a rozjíždět se,
- než blikne zase červená, křižovatkou stihne projet zhruba 50 aut, které
nijak neporušují dopravní předpisy (pokud tedy v té koloně nestojí Brňák, značka "
B", či majitel auta se značkou "S", pak kolona na 10 sekund vytuhne, a neprojede nikdo, kromě Brňáka na červenou).
Brno, libovolná křižovatka:
- na semaforu naskajuje (po dlouho svítící červené) žlutá,
- nic se neděje,
- po 5 sekundách začne člověk v autě, co je první na řadě, hledat "šaltrpáku",
- po 10 sekundách, co již svítí zelená, se první auto rozjíždí,
- druhé auto pochopí, že už má jet (nepoznává to podle semaforů, ale podle toho, že auto před ním již dávno odjelo), začne tudíž hledat "šaltrpáku" a pomalu projede křižovatkou,
- třetí a čtvrté auto jsou Pražáci, co, naštvaní, nadávajíce na pomalé Brňáky, na poslední chvíli proletí křižovatkou na žlutou,
- páté auto již neprojede, svítí opět červená.
Disclaimer: uvedená situace je výsledkem zprůměrování mého patnáctiletého pozorování silnic a dopravní situace v Praze a v Brně. Pokud tento článek čte Brňák, ubezpečuji jej, že právě on je rozhodně skvělý řidič, a na něj se článek nevztahuje :-)
Mám rád Volvo!

Měl jsem už 4 auta značky Volvo. Mám je rád. A Volvo má rádo modrou barvu. A zkratky. Volvo, a každý pravověrný volvista, prostě miluje zkratky. Každý nový bezpečnostní rys Volva musí mít totiž svoji zkratku. Novou. Dynamickou. Bez pořádné zkratky to u Volva nemůže být nikdy bezpečné. A tak tu máme dnes ABS, EBD, TRACS, STC, DSTC, AWD, SIPS, WHIPS, VCC, VPC, AutoVue a taky ROPS (ale to samozřejmě jen u modelu cabrio).
Volvo přišlo jako první na světě s řadou bezpečnostních novinek, jako vůbec první vymyslelo tříbodové bezpečnostní pásy (v roce 1958!, asi nejdůležitější vynález) boční a hlavové airbagy (1995!, nyní je nabízí téměř každý), nebo ochranu krční páteře při nárazu zezadu (nazvaná WHIPS, v roce 2000, Opel a Saab ji rok nato drze okopírovali), či ochranu při převrácení (ROPS, což jsou, u modelu kabrio, oblouky za sedadlem, které při převrácení auta okamžitě vystřelí a zabrání tomu, aby Vám byl zlomen vaz, což je docela užitečná věc :)), anebo od roku 1985 standardně ABS...
Už v roce 1944 byl jako základ auta u Volva pořádná kovová "klec", z důvodu ochrany pasažérů při havárii.
Mám moc rád Volvo :)
Můj známý byl s Volvem S80 T6 na dovolené v Chorvatsku. V jedná horské serpentině jim tam vjel náklaďák. Letěli pár desítek metrů vzduchem a dopadli na střechu. Na skálu. Manželka, on, i dvě malé děti byli v pohodě. Auto to vydrželo. Jel domů vlakem a tam si koupili auto nové. Volvo S80 T6.
